Veliké překvapení
Zatímco co dole dospělí projednávali, co s upírem a co s Malfoyem, nahoře se horlivě diskutovalo. Diskutovalo jako tak, že se tam hádali. Istana pořád ryla do Harryho ohledně toho, že zabil posledního dědice Zmijozela. Po nějaké době Řád rozhodl, že se budou moc oba volně pohybovat po domě. Ale když najdou někoho vypitého a nebo zabitého Malfoyovou hůlkou, pošlou jej hned do Azkabanu. Upír Orion si to hned po opuštění žaláře, kde odpustil mladšímu Malfoyovi za hříchy jeho otce, zamířil ke dvojici elfek a začal s nimi jen tak zlehka flirtovat. Velmi se mu zalíbila Kris Winterspringová.
Malfoy si zalezl do rohu společenské místnosti v přízemí a začal číst to, co mu první přišlo do rukou. Po chvíli zjistil, že čte nějaké lektvary. Okolo poledne zavolala paní Weasleyová všechny náctileté na oběd, jenom náctileté, protože by se tam všichni nevlezli. Draco musel uznat, že to jídlo chutná opravdu výtečně a i když proti srsti vyjádřil svůj názor o chuti tohoto jídla nahlas. Paní Weasleyová se mírně zčervenala. Orion se jen díval do talíře a nechápal, proč po něm chtějí, aby snědl jídlo, když jedl před týdnem a ještě mu nevyhládlo, ale zase nechtěl urazit hostitele. Přemýšlel, jak z toho vybruslit. Paní Weasleyová si toho všimla. S chápavým pohledem mu vzala talíř a omluvila se, že nepomyslela na jeho upíří podstatu.
...
Po obědě se Bradavická čtyřka odebrala do pokojů a zbytek přešel do společenské místnosti, která byla v přízemí. Draco zůstal stát ve dveřích a rozhodoval se, kde se zašije tentokrát. Už to vymyslel půjde na záchod a pak do pokoje, kde má spát. Už se chystal odejít když se ozval Exk.
"Draco pojď taky, ne?"
"Ne,já musím na záchod" odpověděl
"Tak sem pak přijď," řekl Šibal
"Tak jo," odvětil Draco a snažil se přijít na to, proč ho chtějí mezi sebe. Jakmile přišel, zjistil že je nachystaná nějaká mudlovská hra na stole.
"Té hře se říká dostihy," začal Ledík a pomalu vysvětloval pravidla, že by to i dvouměsíční dítě pochopilo. Pak začali hrát. Hráli to víceméně po mudlovsku, až na to, že Ledík začaroval karty s koňmi tak, že se obrázky koní pohybovali. Když už po druhé za sebou vyhrál Šibal a vždycky je k tomu pěkně ve hře oškubal, tak s tím postupně přestali. Ledík se držel docela dlouho, ale nakonec i on podlehl dluhům pro Šibala. Pak už nevěděli, co dělat, tak se rozdělili takto: Gwen a Exk se věnovali tomu druhému; Ledík a Šibal sestřelovali ze stropu hůlkou pavouky; Istanu se Malfoy snažil naučit nitroobranu. Po nějakých šesti hodinách už Istana nemohla jak byla vyčerpnaná. Naštěstí tam přišla naše známa dvojíce elfek. Řekli, že dneska budou muset přivolat rodové knihy a taky mu už konečně řekli, že je Malfoy dědicem Roweny z Havraspáru. Malfoy vykulil oči a poznamenal že to bude omyl, že jeho rodina chodila vždy do Zmijozelu. Ony odvětily, že:
"Moudrý klobouk je výtvorem elfů a zařazuje podle hlavy, povahy, ale nejvíce podle toho, kam si přejeme, abychom se dostali. Takže vlastně si rozhodujeme sami."
On tedy že to zkusí. Ona řekla, zesíleným hlasem,ať se všichni dědicové dostaví do společenské místnosti. Přiběhla celá čtyřka seshora. Harry a Hermiona si sedli mezi Istanu, Gwen, Ledíka, Exkka a Šibala. Potom řekla Weasleyovým, Orionovi a Malyoyovi ať řeknou:
"Ni gofn de sapratos koleh des!"
Hermiona, která nevěřila, že by to, že je potomkem Voldemorta byla pravda, to taky zkusila. Kniha se objevila v rukou každého dědice. Všichni se překvapeně dívali na Hermionu, která v rukou držela Zmijozelskou knihu. Hermiona se málem zhroutila. Se strachem v očích se podívala na ostatní a začala vysvětlovat, jak se dozvěděla, že je také dědička. Elfky se na ni podívali pronikavým pohledem a prohlásili:
"Teď, když jsou dědicové všech zakladatelů na jedné straně,z výšila se šance na poražení Sargerase o 50%."